S blížícím se jarem je aktuální řešit téma, jak zaopatřit případnou snůšku tak, abychom se mohli radovat z malých želvátek. Proto jsem pro inspiraci nafotila ten jednodušší ze svých inkubátorů. Jedná se o vlhký typ, ve kterém se ohřívá vzduch pomocí jednoho topného kabelu s vyšší wattáží ponořeném ve vodě a druhého topného kabelu s nižší wattáží umístěném na stropě, čímž dosáhneme žádnoucí vlhkosti kolem 90%. Teplotu hlídá digitální termostat s režimem pro den a noc.

Abych aspoň trochu proslunila mrazivé zimní dny, vkládám jednu vzpomínkovou letní fotku, kterou považuji za obzvlášť povedenou. Fotka vznikla úplnou náhodou, když jsem chtěla zachytit želví samičku pochutnávající si na padaném jablíčku. Do záběru se připletla "Mája" a krásně mi oživila jinak zcela banální snímek..

V srpnu u nás byla na měsíčním "pářícím" pobytu želví samička mé kamarádky jménem Veda. Z hlediska tvorby potomků se toho moc nedělo, zato mým želvám názorně ukázala, co všechno se dá sežrat. Na památku jsem jí nafotila pár fotek zachycujících konzumaci švestky..

Alenku jsme pořídili jako čerstvě vylíhnuté mládě v dubnu 2009.

Pár fotek jordánských želv.

Samička Testudo graeca terrestris z Jordánska snesla 12. prosince dvě vajíčka. Zde budu průběžně informovat jak to s vajíčky vypadá. Pokud se nedopustím nějakého chovatelského přehmatu a bude-li nám osud nakloněn, mohly by se želvátka líhnout někdy v druhé polovině února. Zatím je to padesát na padesát, tak držte palce ;-)

Na podzim už nenajdeme takové množství kvalitní luční směsi jako v sezoně. Pampelišky přestávají růst a začínáme pomalu přecházet na zimní stravu. Želvy z čínského zelí nebývají příliš nadšené. Výborným doplňkem plným vitamínů jsou v takovémto období plody šípkové růže. Sbíráme je až tehdy, když jsou zralé a pěkně měkké. Klidně můžou být přemrzlé. Větší želvy si poradí s celými plody, ale mláďatům je potřeba šípky nakrájet na menší kousky. Po prvotní nedůvěře je většinou přijímají s velkou chutí. Dají se i namrazit na zimu.